Proč nemyslet na slony a o mých postojích

Nejprve bych ráda vysvětlila, co že vlastně znamená můj nový název blogu.

Celé to začalo panem Lakoffem a jeho knihou Don't Think of an Elephant. Ta se zařadila mezi oblíbené mého učitele politologie, který následně velmi rád z ničeho nic uprostřed jakékoli hodiny vykřikoval: "Hlavně nemyslete na slona!". Přitom věděl, že účinek bude přesně opačný. Tak jsem si řekla, když si může takhle někdo hrát s mým mozkem, proč bych to nemohla být já? Od té doby vždycky, když se cítím pod psa, řeknu si, hlavně nemysli na slona, už vůbec ne na víc slonů a běda jestli mezi nimI budou nějací růžoví nebo fialoví a ještě hůř pokud půjde o slůňata, která si budou hrát ve vodě... Následně si tohle všechno představím a trošku se uklidním.

A když už píšu tenhle "úvodní" článek (po několika letech existence blogu), ráda bych přidala něco málo o mých postojích, abyste věděli, z čeho vlatně při svých úvahách vycházím a s kým máte tu čest.
  • ideologicky jsem byla vychovávána jako pravičák ale během jediného roku ve Španělsku jsem se přehoupla do umírněné levice.
  • den ode dne se mi čím dál víc hnusí konzumerismus. Problém je v tom, že se to trošku pře s mou láskou pro pěkné věci, proto se alespoň snažím vyhýbat fast fashion a nakupovat věci z druhé ruky, vyrobené v Evropě nebo fair trade.
  • co se stravovacích návyků týče, jsem takový neúplný vegan. Vařím si vegansky, chodím do veganských restaurací a ve školní jídelně si také objednávám veganské meníčko. Občas se ale neudržím nad nabídnutou čokoládou, narozeninovým dortem nebo buchtou od babičky.
  • další surovinou, které se snažím vyhýbat je palmový olej.
  • jsem ateista. I tak chodím na poutě, protože mám ráda dobrodružství a ten pocit naprostého vyčerpání, a sem tam do kostelů, protože je tam boží klid a ten je občas potřeba. Navíc si myslím, že menší modlitba, ať už jakkoli podivná, může člověku pomoct si ujasnit, co vlastně chce a za co je vděčný. I kdyby jej tedy nikdo nevyslechl, k něčemu to je.
  • jsem feministka a často mívám regulérní deprese z toho, jak patriarchální tenhle svět je. Vím, že spoustě lidem to přijde jako poněkud extrémní postoj, ale na tohle téma se v bližší době vyjádřím v samostatném článku.
  • podporuju LGBT a těší mě, že se v poslední době začalo věnovat více pozornosti i asexuálům, lidem uznávajícím polyamorní vztahy i ostatním menšinám, protože když víte, že v tom nejste sami, necítíte se jako takoví podivíni.
  • jsem nihilista, existencialista. Jsem přesvědčená o tom, že život nemá smysl a všechno by bylo o dost lepší, kdybychom neexistovali. My jakožto lidská rasa ani naše planeta ani nic. Jenže když už jsem tady, hodlám ten život žít alespoň trošku dobře, přece jen existuje spousta zbytečností, které nás činí šťastnými, tak proč by to nemohl být i sám život?
  • ochrana přírody je hodně důležitým prvkem mého života a taky směr, kterým bych chtěla ubírat svou kariéru, protože tak bych alespoň bojovala za něco, co má podle mě opravdu cenu.
  • mým modelem je kalokagathia, protože si myslím, že člověk může zároveň dbát o svůj zevnějšek i o to, co má uvnitř.
To by bylo asi vše, užijte si víkend a mějte se krásně!

Share this:

, , ,

CONVERSATION

6 skvělých komentářů:

  1. S hodně body s tebou musím souhlasit. Poslední dobou jsem docela propadla sekáčům a do normálních obchodů už skoro nechodím. A je dobře že omezuješ živočišné produkty, nemusíš být úplně 100% vege, každý krok se počítá :).

    OdpovědětVymazat
  2. S tím veganstvím to mám stejně jako ty :)

    OdpovědětVymazat
  3. Zbožňuju tvoje názory, protože se ve spoustě věcech najdu, což mi dává pocit, že nejsem jediná takhle smýšlející osoba. :)

    OdpovědětVymazat

Jsem moc ráda za všechny vaše nápady, připomínky a názory. Jen prosím slušnou formou.