PRAHA aneb věci se mění

Seděla jsem v parku před hlavním nádražím s výhledem přímo na hotel Boscolo. Příšerně předražený hotel pro snoby, kteří nevědí co s penězma, nebo taky pro naivní holky, jako jsem byla já. Seděla jsem naproti hotelu, kde se můj život začal před rokem podělávat od základů, a psala si do Moleskinu o tom, jak se mám skvěle. Jo a taky trochu poezie:

Ve chvíli kdy položila jsem v Praze svou ladnou nožku na zem
dostala jsem na pivo chuť velkou jak blázen.

(jo, já vím, měla bych napsat knihu)

Do očí mě tedy bily vzpomínky na apokalypsu minulého léta a do diáře jsem si psala, jak jsem šťastná, že je konečně všechno, jak má, všechno jde správným směrem a nic by nemohlo být lepší (jen kdybych nebyla tak zatraceně unavená). Věci se hold asi mění a tak neztrácejte naději ať už se vypořádáváte s čímkoli.

- sáhneš mi na pindíka?
- ne
- nosí štěstí
- ok

U Lennonovy zdi jsem si to pak ověřila. Věci se opravdu mění. A někteří lidé nemají kouska vkusu v těle (to se asi nezmění).
Příhoda z hospody: objednala jsem si půl litru piva, přítel tři deci. Když číšník sklenice přinesl, postavil půllitra před přítele a trojku přede mě. Vyčítavě jsem se na něj podívala a sklenice vyměnila. Tady jsem Čech já. A číšník se dal do smíchu.

Mějte se moc krásně,
pa!

Share this:

, ,

CONVERSATION

2 skvělých komentářů:

  1. Jsi mě pobavila s tim pivem haha :D Ať se věci mění jen k lepšímu! Skvělej post a fotky :)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky zbožňuju ten pocit, když porovnávám minulost se současností, jak to tehdy bylo na nic a jak se to změnilo k nepoznání. Je v tom velký kus naděje.
    A příhoda s pivem je skvělá :D

    OdpovědětVymazat

Jsem moc ráda za všechny vaše nápady, připomínky a názory. Jen prosím slušnou formou.